|
|
Hospodářský cyklus a měnová politika: moderní rakouský pohled
Komrska, Martin ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent) ; Kadrmas, Tomáš (oponent)
Tato disertační práce představuje výsledky výzkumu zaměřeného na tzv. rakouskou teorii hospodářského cyklu (Austrian Business Cycle Theory, dále jen ABCT). Hlavní částí práce je ekonometrická analýza pěti hypotéz postavených na teoretických predikcích ABCT. Cílem této analýzy bylo zjistit, zda lze na dlouhých časových řadách identifikovat strukturální vztahy, které ABCT předpokládá. Použitý dataset z USA pokrývá doposud nejdelší časové období (1967 - 2016), jaké bylo kdy v rámci ekonometrických testů ABCT analyzováno. Jelikož je z pohledu ABCT klíčovou proměnnou tzv. úrokový gap (neboli odchylka tržní úrokové míry od přirozené úrovně), obsahuje tato práce na rozdíl od předchozí literatury hned tři alternativní modely úrokového gapu. Výsledky ukazují, že pohyby úrokového gapu měly ve sledovaném období předpokládaný dopad na relativní rozložení ekonomické aktivity v jednotlivých výrobních stádiích, na cyklický vývoj peněžní zásoby i agregátní valuace akciového trhu. Testována byla také hypotéza o dopadu změn úrokového gapu na relativní ocenění jednotlivých sektorů akciového trhu, která se v dosavadní ekonometrické literatuře doposud neobjevila. Empirické výsledky jsou však v tomto případě zatíženy nízkou statistickou významností. Kromě empirického testu tradiční verze ABCT nabízí tato práce také konkrétní návrhy na další možné směry budoucího výzkumu. Představuji několik typů distorzí, které může na finančních trzích vyvolávat nekonvenční měnová politika. Analýza tohoto typu distorzí by mohla být do budoucna značnou příležitostí pro další rozvoj výzkumu v tradici ABCT. Z pohledu dílčích teoretických přínosů nabízí práce také originální příspěvek k debatě o údajné nekonzistenci Hayekových názorů na otázku stabilizace cenové hladiny a hospodářský cyklus. Doposud v literatuře převládající názor, že Hayek svým návrhem na systém svobodně si konkurujících měn popřel vlastní verzi ABCT, vychází především z kritického příspěvku Whitea (1999), který však trpí mnohými dezinterpretacemi Hayekova díla. Nabízím proto interpretaci alternativní, která objasňuje, že Hayekovy názory na zmíněnou problematiku zůstaly v průběhu jeho kariéry zcela konzistentní.
|
|
|
Natural Interest Rate: Is 2% CPI Inflation Still the Right Target?
Scheerová, Lucie ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Práce odhaduje přirozenou úrokovou míru podle semi-strukturálního modelu Laubacha a Williamse za pomoci Kalmanova filtru a metody Maximální Věrohodnosti, a jako první aplikuje tento model pro česká data. Výsledky naznačují významný pokles přirozené úrokové míry v posledním desetiletí, což představuje další důkaz ke známé hypotéze, že došlo ke změně strukturálních faktorů ekonomik v mnoha zemích po globální finanční krizi. Práce je přínosná v tom, že reprezentuje odrazový můstek pro budoucí výzkum. Dochází k závěru, že základní verze modelu Laubacha a Williamse není optimální pro českou ekonomiku, a navrhuje možné úpravy, které by lépe re- flektovaly česká specifika. V práci se diskutují a analyzují zdroje problémů s odha- dem, především riziko singularity a specifikace modelu. Následně, z důvodu nízké signifikance odhadnutých hodnot v kombinaci s nejistou mírou přínosů a nákladů v případě změny monetární politiky, je navrženo ponechat současný režim i dvoupro- centní inflační cíl. Klasifikace JEL C32, E43, E52, O40 Klíčová slova přirozená reálná úroková míra, inflační cíl, měření inflace, monetární politika, Kalmanův filtr, růst potenciálního produktu E-mail autora lucie.scheer@gmail.com E-mail vedoucího práce tomas.holub@fsv.cuni.cz vi
|
|
|
Maturity mismatching and its impact on the yield curve
Němec, Petr ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato diplomové práce řeší nový spor v rámci rakouské ekonomické teorie o vliv nesouladu mezi délkou vkladů a splatností bankovních úvěrů na tvar výnosové křivky a definuje dosud neetablovaný koncept přirozené výnosové křivky. Za tímto účelem jsou srovnány vzájemně si odporující argumenty rakouských autorů. Na základě této komparace je prezentována koherentní teorie vlivu nesouladu splatností v rámci modelu zápůjčních fondů. Syntézou teorie nesouladu splatností a rakouské teorie přirozené úrokové míry je definována přirozená výnosová křivka. Teoretické zkoumání vede k závěru, že jedna z forem nesouladu splatností nezbytně vede ke spuštění rakouského hospodářského cyklu. Empirická část zkoumá otázku vývoje tvaru výnosové křivky pod vlivem nesouladu splatností. Zvolené hypotézy nejsou potvrzeny, což je následně zdůvodněno.
|
|
|
Kapitál a monetární teorie hospodářského cyklu: Eseje o rakouské teorii kapitálu, úroku a hospodářském cyklu
Potužák, Pavel ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Holman, Robert (oponent) ; Kubíček, Jan (oponent)
Tato disertační práce zkoumá čtyři velká témata v rakouské ekonomické teorii. Kapitola 1 se zabývá rakouskou teorií kapitálu. Představuje základní nástroje, které jsou dále využity v analýze hospodářského cyklu. Vyjasňuje také některá zmatení v této teorii. Kapitola 2 zkoumá chování úrokové míry během hospodářského cyklu pohledem rakouské teorie ekonomických fluktuací. Kapitola 3 podrobně diskutuje tzv. čistou teorii časové preference. S využitím jednoduchého grafického a matematického aparátu dokazuje, že tato teorie obsahuje fundamentální chybu. Je ukázáno, že pojem statek a potřeba musí být explicitně separovány, a kapitola uzavírá tvrzením, že jak časová preference, tak subjektivní směnný poměr mezi současnými a budoucími statky můžou nabývat jakékoliv hodnoty. Kapitola 4 zkoumá dynamiku hospodářského cyklu v ekonomice s dlouhodobě rostoucím přirozeným produktem. Je představeno a podrobně diskutováno jednoduché měnově-politické pravidlo, která má za cíl eliminovat fluktuace v tržní ekonomice.
|
|
|
Testování platnosti ABCT v případě České republiky v letech 1996 až 2012.
Střeleček, Tomáš ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klesla, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá testováním platnosti rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT) na čtvrtletních datech v případě české ekonomiky v letech 1996 až 2013. V první části se zabývám definici hospodářského cyklu a teoretickými východisky rakouské teorie hospodářského cyklu. V aplikační části převádím první okruh hypotéz na dynamické modely, které testuji metodou - Grangerova kauzalita. Výsledky ukazují, že monetární expanze v některém z předchozích čtyř čtvrtletí způsobuje pokles peněžní úrokové míře ve výchozím čtvrtletí. V případě mechanismu působení jsou klíčové změny peněžní úrokové míry vůči přirozené. Potvrzuji v souladu s ABCT, že v důsledku monetární expanze a navazující změny struktury úrokových měr dochází k rozšiřování oklikových výrob. Rozdíl mezi poklesem peněžní úrokové míry a nárůstem oklikových výrob je v české ekonomice půl roku. Ostatní výsledky jsou slabší. Nacházím statisticky významnou korelaci, nikoli vztah podmiňování, mezi poklesem peněžní úrokové míry a nárůstem investičních výdajů. Kvantitativní metody neukazují na potvrzení předpovědí ABCT pro strukturu inflace. Druhý okruh hypotéz je vtělen do statického modelu, který odhaduji metodou nejmenších čtverců. Výsledky potvrzují předpovědi ABCT, že na počátku hospodářské expanze dochází k nárůstu oklikových výrob. Dále se v zásadě potvrzuje předpověď ABCT, že nejprve rostou v expanzi ceny výrobců a až přibližně od poloviny expanze relativně rostou ceny spotřebitelů. Kvantitativně se nepotvrzuje vztah nárůstu investičních výdajů v době expanze. V souhrnu dochází podle výsledků v době expanze k nadměrné spotřebě při současném nadměrném rozšiřování výrob, ekonomika je tlačena nad hranici výrobních možností. Vysvětlení ABCT pro českou ekonomiku nebylo zneplatněno.
|
|
|
Rakouská teorie hospodářského cyklu: empirická evidence pro dlouhé období
Komrska, Martin ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Zemplinerová, Alena (oponent)
Cílem této diplomové práce je empiricky testovat schopnost rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT) vysvětlit hospodářské fluktuace v USA za období 1971 -- 2009. Dataset za uvedené období obsahuje sérii šesti hospodářských cyklů podle klasifikace NBER, včetně poslední krize z let 2007 -- 2009. Práce metodologicky navazuje na analýzu Wainhouse (1984), Keelera (2001) a Bjerkenese et al. (2010), přičemž hlavním nástrojem empirické analýzy jsou Grangerova kauzalita a funkce odezvy. V hlavním okruhu hypotéz nacházím významnou empirickou evidenci ve prospěch vlivu úrokové míry na strukturu produkce. Doplňkový okruh hypotéz, postavený na aproximaci odchylky přirozené a tržní úrokové míry pomocí sklonu výnosové křivky, vykazuje celkově slabší vypovídací schopnost, nicméně obsahuje vůbec první empirickou ilustraci Garrisonovy verze ABCT.
|
host ::
RSS.